Slzy, lži a samota

Šampaňské, balónky,

tichá hudba bez citu,

a okoralé laskonky,

pozvánka ze soucitu.

Svíčky osvětlují tmu,

a lidé už odcházejí,

slzy tančí do rytmu,

nikomu nescházejí.

Bolestivé odmítnutí.

popření svírá kůži,

plánované bodnutí,

a na hrob jednu růži.

Vítr fouká strach,

oheň sálá opuštění,

semele tě na prach,

zbabělé přepadení.

Prázdnota vítá den,

lháři světlo slibují,

zabijí tě pohledem,

a ani toho nelitují.

Temnota den střídá,

noc hraje na klavír,

samotou si tě hlídá,

klam tě opět otrávil.

Úsměvy cynika,

sen o zapomnění,

jen další intrika,

sladké hladovění.

Otevřené oči bolí,

past konečně sklapla,

rány, co se nezahojí,

zase sis je rozškrábla.

Skutečnost se rozpadá,

cizinec ve vlastním těle,

není to jak to vypadá,

prostě končíš, zbaběle.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jedním ze symptomů hraniční poruchy osobnosti je strach z opuštění . Přesněji zběsilá snaha vyhnout se skutečnému či vnímanému opuštění. Je to jeden z klíčových symptomů, ačkoliv se mohou najít i lidé s HPO, kteří tento příznak nemají. Ale pro mne je to příznak, který je neustále se mnou a je jádrem mé poruchy; také ovlivňuje mé další symptomy. Nejedná se o obyčejný strach z opuštění. Tenhle strach je tak šílený, že jsem kvůli němu schopná dělat hrozné věci. Odporné věci. Jak to vypadá? Já osobně si nechávám vše pro sebe. Nosím masku veselé usměvavé holky, která je hodná a bezstarostná. Ale uvnitř zažívám obrovskou paniku , když mám říci lidem, jak se skutečně cítím. Protože se bojím, že zareagují odmítavě a opustí mne . Bojím se navazovat vztahy s lidmi. Izoluji se . Protože pak mě nemůže nikdo opustit . A jestli má být někdo ten, kdo někoho opustí, tak to chci být já. A proč? No, pokud tě opustím první, tak nemůžeš nikdy opustit ty mě, ne? Ale strach z opuštění jde ruku v ruc...

Další informace

Deník Hraničářky

Prohledat tento blog