Je to jako být závislý na lidech. Máš pár oblíbených lidí, pozornost a náklonnost od nich je jako droga.
Potřebuješ to. Toužíš po tom. Dožaduješ se toho. Nemůžeš být bez toho šťastný.
Takové je mít hraniční poruchu.
Kdysi přátelé Nyní cizinci Slova a Vzpomínky které V prosinci Jsem zahodila. Nerozbíjej ty zdi Postavila jsem je Z dobrého důvodu Prosím, už odejdi Dokud zbývá naděje Už jsi na odchodu? Jako zbraň v mých ústech Jen zmáčknout spoušť Nelži, vím že to chceš Mrazí z toho v zádech Oči vyschlé jak poušť Ale ty mě znovu rozpláčeš Nechoď už Ani o krok blíže A nedoufej Bylo by jen hůř A tak stavím mříže A ty se nevracej.
Komentáře
Okomentovat