Jaké je být hraničářem ve vztahu k lidem?

Je to jako být závislý na lidech. Máš pár oblíbených lidí, pozornost a náklonnost od nich je jako droga.

Potřebuješ to. Toužíš po tom. Dožaduješ se toho. Nemůžeš být bez toho šťastný.

Takové je mít hraniční poruchu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jedním ze symptomů hraniční poruchy osobnosti je strach z opuštění . Přesněji zběsilá snaha vyhnout se skutečnému či vnímanému opuštění. Je to jeden z klíčových symptomů, ačkoliv se mohou najít i lidé s HPO, kteří tento příznak nemají. Ale pro mne je to příznak, který je neustále se mnou a je jádrem mé poruchy; také ovlivňuje mé další symptomy. Nejedná se o obyčejný strach z opuštění. Tenhle strach je tak šílený, že jsem kvůli němu schopná dělat hrozné věci. Odporné věci. Jak to vypadá? Já osobně si nechávám vše pro sebe. Nosím masku veselé usměvavé holky, která je hodná a bezstarostná. Ale uvnitř zažívám obrovskou paniku , když mám říci lidem, jak se skutečně cítím. Protože se bojím, že zareagují odmítavě a opustí mne . Bojím se navazovat vztahy s lidmi. Izoluji se . Protože pak mě nemůže nikdo opustit . A jestli má být někdo ten, kdo někoho opustí, tak to chci být já. A proč? No, pokud tě opustím první, tak nemůžeš nikdy opustit ty mě, ne? Ale strach z opuštění jde ruku v ruc...

Další informace

Deník Hraničářky

Prohledat tento blog