Černá a bílá

Některé dny zůstanu v posteli,
nevstanu, budu spát celý den,
skrytá před svou bolestí a přáteli,
s přáním, aby tohle byl jen sen.
To je ta chvíle, kdy je vše černé,
bez naděje, snadno vyvolám hádku,
chci osud pryč, vše je tak příšerné,
ale některé dny je vše v pořádku.

Některé dny se cítím skvěle,
říkám si, je úžasné být živou,
žádná nenávist není v mém těle,
vše je krásné, vidím jen bílou.
Tyhle dny jsou nejlepší; vše zvládnu,
když cítím se, že už nikdy nespadnu.

Ale pak, bez varování, padám znovu.